Jak žít své dary a své poslání

Celý život jsem chtěla dělat to, co má smysl a co mě naplňuje.

A měla jsem to štěstí, že se mi to dařilo.

Možná to nebylo štěstí.

Cítila jsem, že pro mě neexistuje jiná volba a cíleně jsem si za tím šla.

Celý život ve mně byla touha pomáhat.

V dětství jsem chtěla být lékárnice, pomáhat lidem bylinkami. Tak jsem si tuto profesi představovala.

V pubertě jsem měla velkou touhu pracovat s dětmi s handicapem.

Vystudovala jsem sociální pedagogiku a život mě nakonec na 10 let zavál do domova pro seniory. Moje práce sociální pracovnice mě dlouho naplňovala, dávala mi smysl a bavila mě. Zároveň mě velmi vyčerpávala.

A protože jsem se o sebe ještě neuměla dobře starat, přišel syndrom vyhoření a já jsem cítila, že musím ze své práce odejít.

Odešla jsem za pět minut dvanáct a nevěděla, co budu dělat dál.

V té době už jsem navštěvovala různé ženské kruhy, semináře a především roční výcvik v rituálech tzv. „Školu kněžek“, ale zatím jsem si nedovedla představit, jak to udělat, abych se něčemu takovému mohla naplno věnovat. Nedovedla jsem si to moc představit. Ale cítila jsem silné volání. Cítila jsem, že tohle je ono. Tohle je něco, co sytí moji duši, probouzí mé ženství a dává mi velký smysl ukazovat to dalším ženám.

Na začátku jsem neviděla celou cestu. Nevěděla jsem, jak dojít k tomu, aby mě něco takového mohlo živit. A tak jsem šla vždy tam, kam mě to zavolalo. Krok po kroku jsem následovala své srdce a svoji intuici a ta mě bezpečně dovedla až k tomu, kde jsem teď.

Dnes jsem ženská mentorka a koučka, průvodkyně rituály, ženskými kruhy a seberozvojovými semináři a také lektorka práce s pánevním dnem. 

Na té cestě jsem musela překonávat spoustu strachů, spoustu nejistot a obav. Spoustu starých vzorců.

Mnohokrát jsem musela překročit svoji komfortní zónu. Podnikání je opravdu velkou a nekončící cestou seberozvoje. Je třeba najít odvahu být autentická, být vidět. Připravit se na kritiku, na drobné či větší neúspěchy.

Byla jsem vždy ráda za pomocníky na cestě. Neustále jsem investovala poměrně velké peníze do svého rozvoje, do různých průvodců a do svého vzdělávání. Ať už do toho odborného nebo do toho ohledně podnikání, marketingu, mindsetu a dalších důležitých věcí.

A nelituji ani jednoho kroku, ani jedné vydané koruny. Vše mě posunulo dál. Vše mi něco dalo.

Celá ta cesta byla někdy těžká, ale byla a stále je dobrodružná, krásná a objevná. Rostu postupně, krok za krokem.

Každý den cítím vděčnost za to, že můžu dělat to, co mě naplňuje, co miluji. Co mě baví, co mi dává smysl a pomáhá ostatním. A co mi také přináší čím dál větší hojnost.

Vážím si toho, že můžu být svobodná a organizovat si svůj čas podle sebe. Že si šéfuji sama. Můžu si udělat volno, když zrovna chci nebo potřebuji odpočívat a je jedno, co je za den.

Na své cestě potkávám mnoho žen, které dělají práci, která je nebaví a nenaplňuje. Dělají ji jen kvůli penězům a proto, že mají pocit, že jinou možnost nemají.

Ale já tomu nevěřím. Když můžu já, mohou i ostatní.

Chce to touhu, odvahu vykročit a vůli vytrvat.

A stojí to za to!

Co bych doporučila těm, které jsou na začátku?

• Mít záměr a silné proč.
• Hledat své dary – to, v čem jsem dobrá, co mě baví, co mi přirozeně jde. Co mě bavilo, když jsem byla malá.
• Následovat své srdce a svou intuici, volání své duše.
• Dělat reálné kroky ve hmotě.
• Nebát se investovat do sebe.
• Nebát se vykročit ze své komfortní zóny.
• Učit se od těch, které už to dokázaly.
• Hledat v podnikání ženskou cestu.
• Pracovat se svými strachy.
• Podívat se na svůj vztah k penězům.
• Vytrvat.
• Užívat si cestu.

A kde začít?

Nejprve zjistit, kde je ten můj poklad. Ty mé dary. Jaké je mé poslání. To je začátek cesty.

Chceš vědět víc? Podívej se na můj rozhovor s Lucií Harnošovou na toto téma.

Pokud ještě nežiješ své poslání a toužíš po tom, mrkni zde na kurz:

Alchymie tvého poslání

Moc ti přeji, ať se ti to podaří!

Ať objevíš ten svůj poklad a žiješ své poslání!