Kde je tvoje divoška?

Říká se, že když přijdete za indiánským šamanem s tím, že máte nějakou nemoc, zeptá se: „A kdy jsi přestal zpívat? Kdy jsi přestal tančit? Kdy ses přestal smát? Kdy jsi přestal dělat to, co máš rád? A dělal jsi to vůbec?!“

A co ty? Kdy jsi přestala tančit? Kdy jsi se přestala radovat? Kdy jsi přestala žít a začala jsi jen přežívat, plnit povinnosti a odškrtávat úkoly? Kdy jsi přestala žít ve své síle?

Jsi slušná, hodná holka, která se chce všem zavděčit? Máš pocit, že na radování se a bláznění jen tak, jsi už moc dospělá? Máš na tváři seriózní masku, kterou nikdy nesundáváš? Bojíš se, že se ztrapníš?

Umíš se uvolnit? Být divoká? Umíš se nebrat tolik vážně?

Během života se tak nějak stane, že začneme zapomínat na naši vnitřní divošku. Zapomeneme si užívat život. Vychutnávat si jej všemi smysly. Zapomeneme vyjadřovat své emoce. Uzavřeme se a naše srdce ztvrdne. Naše pánevní dno je stažené a neproudí v něm život. Jsme hodně v hlavě a své tělo příliš necítíme. Ztratíme přitom i spojení se zemí a se svou intuicí.

A přitom často umírá i naše vnitřní milenka, naše ženství. Milenka života, která si dokáže užívat přítomné okamžiky a radovat se z maličkostí. Dokáže si vychutnat jídlo, vůně, vítr a sluneční paprsky na kůži. Dokáže uvolněně tancovat, jako když se nikdo nedívá, a procítit tanec své duše. Dokáže vidět krásy světa tak, jako by byla malé dítě a viděla je poprvé.

Když zapomeneme na tuto svoji stránku, často se stane, že umírá i sexualita. Přestaneme být pro muže i pro sebe přitažlivé. Naše pánev není živá, není uvolněná a naše srdce nezpívá. Ani naše duše není šťastná a my časem onemocníme.

Co s tím? Začni se hýbat. Začni zase tančit, třeba zatím jen tak doma pro sebe, když tě nikdo nevidí. Začni chodit bosá v přírodě. Dýchej do svého pánevního dna. Zkus pro sebe najít chvíle, kdy jen tak jsi a nic neděláš.

A pojeď s námi probudit svoji divošku! V září nás čeká prodloužený víkend s úplňkovou potní chýší.

Svoji divošku probudíme spontánním tancem, bubnováním, zpěvem rituálních písní, sdílením příběhů v týpí okolo ohně a tvořením. Propojováním se s přírodou a se živly, bosou chůzí..

Budeme uvolňovat a oživovat svoji pánev a celé své tělo. Budeme pouštět svůj hlas a skrze něj a své tělo uvolňovat své emoce.  Budeme pracovat se svým dechem.

A na sobotní úplněk prožijeme nádherný prastarý očistný rituál našich dávných předků – potní chýši s vůní bylin a pryskyřic. Pak své znovuzrozené tělo ponoříme do přírodního jezírka. 

Více informací najdeš a přihlásit se můžeš zde.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.